KARMICKÝ TREST

Co je to karma?  Karma je nějaká nevyjasněná záležitost (spor, finanční dluh, závist, nedorozumění, citové zranění, ztráta milované osoby apod.), která vznikla v minulých životech, ale nebyla dosud uspokojivě dořešena. Karma často zesiluje tvrdost situace. Člověk také může dostat ještě tvrdší tresty, než by bylo možné očekávat, aby se mu ukázaly jeho další negativa. Dostane i měkčí, když se mu daří chyby zpracovávat.

Karmický Trest se vždy snaží člověka popotáhnout dál, aby pochopil co se stalo a nemohl si nic zastírat. Měl by sledovat, čím si ho přivolal, protože má často sklon chybu opakovat a trest ho může včas varovat. Trest závisí i na úkolu člověka, důležitější je jeho splnění, nikoliv trest. Když si někdo nechce vědomě uvědomit své chybné postoje, bývá k tomu dotlačen zvenku, nebo se mu projeví v jiném osobním problému. Např. prožitá tragédie nemusí být trestem za provinění, ale může jen nasměrovat jiným směrem, nebo člověku dát zkušenost, která mu chyběla. V mnoha inkarnacích se mu problém promítá do různých životních rolí. Pokud nechápe, zhoršuje se naléhavost situace, než pochopí, či správně zareaguje. Karmická inteligence má totiž přísnější zákony než lidé . . .

Málokdo je ochoten připustit, že v tomto směru se žádné nespravedlnosti nedějí, a že každý „zásah osudu“ je jen vyústěním zpětných karmických působení, která si s sebou každý člověk přináší nejen z tohoto, ale i z minulých životů. Je důležité si uvědomit, že člověk na světě není proto, aby trpěl, ale aby pochopil - přičinu svého utrpení, aby si vážil si sám sebe, uměl si prosadit a uplatnit svá práva, a našel si vlastní cestu odpovídající svým vlastnostem.

Na vzniklé potíže v našem životě může každý z nás reagovat dvěma možnostmi, buďto se domníváme, že za stávající problémy neneseme žádnou zodpovědnost a stali jsme se oběťmi určitých okolností, jimž nerozumíme a která se vymykají našemu chápání, anebo přijmeme koncepci karmy, podle níž vše probíhá v souladu s duchovními zákony, jejichž Cílem je ve Vesmíru udržovat rovnováhu a spravedlnost. Jedinou výhodou prvního postoje je skutečnost, že zodpovědnost za vlastní momentální situaci můžeme svést na toho či onoho člověka, nebo na nepřízeň osudu. Současně v nás však může vyvolávat pocit, že osud se k nám zachoval nespravedlivě, což nám po emoční stránce způsobuje větší bolest než případný pocit naší zodpovědnosti za daný stav situace a uvědomění si, že příčinou svých problémů můžeme být i my sami. 

Jak snadné je způsobit utrpení druhým... Ale jak těžké je, utrpení snášet." Teprve tehdy, až pro nás způsobování utrpení bude stejně těžké, jako jeho snášení, teprve tehdy budeme na konci lidské cesty.

Ti, kteří se smějí, se musí naučit plakat, aby se ti, kteří pláčou mohli učit smát.

S každou slzou a úsměvem, tak, jak se přibližujete k setkání se sebou samým, se vytváří pro vaši budoucnost nová karma . . .

Tak, jak se zjasňují vaše kroky, zmenšuje se tíha karmy . . .

Proces nalezení sebe sama však nelze uspěchat, protože stojí-li člověk na špičkách, nemá stabilitu . . .