- Partnerské vztahy » pomoc, návody

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY, KTERÉ MY ŽENY DĚLÁME:

Nejsme schopni odejít. Někdy nejsme schopni ze vztahu odejít napoprvé, i to se stává. Neustále se do něho vracíme. Může to být tím, že spousta věcí zůstalo otevřených, nepochopených a nedořešených. Spousta žen zůstává se svými partnery, přestože s nimi nejsou spokojeny. Může je svazovat pocit viny, lítosti nebo zloby, a to všechno jsou překážky pro nový vztah. Láska ale jedná srdcem. Chceš se mnou být, můžeš. Nechceš, nemůžu tě držet. Vím, že dokážu žít i bez tebe. Že svůj život zvládnu sama a tudíž se o tebe nemusím bát, protože si věřím. Dokážu žít s tebou, ale i bez tebe. Obojí má pro mě stejnou příchuť. Nejsi mojí součástí, jdeš jen životem vedle mne. Tudíž jsem zdravá a schopná. Zde je volnost a mizí strach. Žije se zde život bez utrpení.
 

Už nikoho nepotkám. Jsem stará na lásku. Žádného partnera už nechci. Kdo nic neudělá, nic nemá. Většinou chce být litován.

Myslíme si, že si nezasloužíme jiného, lepšího partnera. Z toho vyplývá, že si nedůvěřujeme a považujeme se za méněcenné a slabé. Nemáme se rádi. Příčiny, proč tomu je, jsou většinou v minulosti. Kdo neumí ocenit sám sebe, těžko může čekat, že jej ocení druzí. Kdo nemiluje sám sebe, těžko může čekat, že jej bude partner/ka milovat . Nejdříve musíme mít lásku k sobě samé, pak teprve můžeme milovat druhé. To, jeké jsme uvnitř, takového dostáváme partnera. Pokud jen umíme dávat, dostaneme partnera, který bude jen přijímat. Pokud máme v sobě žárlivost, dostáváme partnera, který na nás žárlí.  Pokud chceme hodně vlastnit, dostaneme partnera, který nás vlastní. My se totiž musíme poprat se svými zápory, nic nám nesmí být proti srsti. Žádný zápor totiž ve skutečnosti neexistuje, ty zápory jsou jen v nás. Když žena stojí na vlastních nohách, tak může jít společně s mužem. Když žena nestojí na svých nohách, tak se přilepí na muže a jde jen on.

Bojíme se samoty. Nechceme být sami, protože nám společnost od malička vštěpuje, že musíme mít partnera, manžela a žít ve svazcích. 

Moc se na muže upínáme. Většina žen se upne na svého partnera a nedělají nic jiného, než se utvrzují v tom, zda mu na nich záleží a miluje je. A to i zcela v nefunkčním vztahu! Pokud se stále upínáte k jednomu partnerovi, třeba i v myšlenkách, a nedáte šanci nikomu jinému, nikdo jiný ani přijít nemůže. Pokud svého partnera nezdravě milujete, příliš na něm lpíte, vytváříte ve vašem vztahu extrém, který může u vašeho partnera zapříčinit pravý opak, nezájem a lhostejnost k vám. Vaše láska jej může dusit. Musíme si uvědomit, že přílišnou láskou a vlastnictvím, můžeme tomu druhému také ubližovat.
 

Nový vztah jako náplast. Mnoho lidí skáče ze vztahu do vztahu, ve snaze nebýt sám. Najít si další náplast na vztah předchozí, který nebyl naplňující. Většinou se ale stane, že to, co jsme si s předchozím partnerem nedořešili a neuzavřeli v pochopení, odpuštění a lásce, budeme opět řešit ve vztahu novém. Týká se to pochopitelně i minulosti, tedy minulých životů. 

Domněnky. Nevolá, nepíše. Něco se mu stalo. Nevolá, nepíše. Podvádí mně. Vždy je všechno jinak. Je třeba nejednat ukvapeně a nevynášet předem soudy.

Strach z lásky. Strach ze ztráty. Strach z opuštění. Je potřeba se otevřít lásce, bez strachů a pochybností. Teprve pak si můžeme do svého života přitáhnout milujícího partnera. Strachy nás blokují a přitahují nám do života takové partnery, který nám dřív nebo později právě udělají to, čeho se nejvíce bojíme.

RADY pro takovéto ženy :

Buďte sama sebou. Postavte sama sebe na pevné základy. Pak potkáte partnera, který je také bude mít postavené. Co vysíláte, to totiž i přitahujete. Podívejte se do svého nitra, co tam máte? Co můžete tomu svému potenciálnímu partnerovi nyní nabídnout? 

Naučte se projevovat svou ženskost a zranitelnost. Přestaňte si hrát na hrdinku a soběstačnou ženu. Pak potkáváte muže, kteří vás jen využívají...

Naučte se přijímat pomoc. Naučte se i o ni požádat a komunikujte ! Žena by se měla naučit muže žádat o pomoc a jasně mu říct, co potřebuje. A není to žádná ostuda. Slušný a hodný muž, ženu, kterou miluje, rád podpoří, splní jí její přání. Klidně bude i vysávat, ale musí mu někdo říct, že to je to, po čem jeho žena touží.

Celistvá žena již nepotřebuje lásku druhých. Když se žena nemá ráda, potřebuje od muže slyšet milá slova: Jak jí to sluší, jak vypadá dobře. To, že jí někdo ocení, ji činí šťastnou a má dobrý pocit. Když se žena má už ráda, vyzní jí tato slova jako planá fráze a tlachání. Už je nepotřebuje slyšet, protože se má ráda a dokáže se ocenit sama. Už nepotřebuje ocenění druhých a ví, že je to jen faleš, předstírané pokrytectví druhého, aby se mi zalíbil a mě dostal tam, kam potřebuje. Snadno se přes ocenění našich kvalit necháme druhým dotlačit do situací, do kterých on potřebuje. Takže, když si uvědomím, že i toto je jen hra, nelpím na hezkých slovech druhých. Muž ví, že jen slabou ženu může získat tímto oblbováním, že na silnou ženu toto již neplatí. Tam se má na pozoru. Už ví, že mu to nezbaští. Dokonce mi řekl jeden muž: „Dnes jsem pozval jednu na oběd, ale víš, že už mě to oblbování nějak přestává bavit? Asi bych si s ní už raději jen povídal.“ Když i muž se začne doceňovat, přestává chtít uspět u každé ženy. Už si nepotřebuje dokazovat jak je dobrý, že každou dostane. Začne mu také jít o jiné hodnoty. Naopak slabé ženě udělá dobře, že o ní někdo stojí, zvláště když doma si jí už nikdo nevšímá. Ale stále je to jen hra na lásku, protože dokud nenajdu lásku v sobě, nemůžu ji najít ani v druhých.