Tajemná místa
Branišovský les
Určitě jste už všichni slyšeli o Branišovském lese, kousek od sídliště Máj v Českých Budějovicích. Jedná se o les, který můžete najít jeden kilometr jihozápadně od Českých Budějovic. V minulosti se les rozkládal na mnohem vetší ploše, ale musel ustoupit stavbě sídlišť a tak tu dnes je jen malá část původní rozlohy. Tento les je velmi tajemné a záhadné místo a má velmi tajemnou minulost. Ve středověku se zde nacházeli bažiny, jejich pozůstatky jsou v lese do dnes. Ještě před 400 lety se skrývala v lese Bor malá osada a jenom uzounká cesta ji spojovala s okolním světem. Kam oko dohlédlo, byly rozlehlé hluboké bažiny, ve kterých nejeden člověk předčasné ukončil svůj život. V bažinách se mělo utopit hned několik lidí. Podle všeho duše těchto lidí nikdy nenašli klid. Energie mrtvých se do takových míst nesmazatelně zapisuje a i po staletích může působit na lidskou psychiku. Toto všechno jsou sice legendy, ale jsou velmi věrohodné.
Stalo se tu několik šokujících událostí a podivných jevů, a nebylo jich málo
1) PRVNÍ UDÁLOST
Za druhé světové války v lese hlídala posádka čtyř vojáků muniční sklad. Ve dne, v noci byla nepřetržitě střežena cesta, po níž se munice převážela. Jedné noci, kdy vojáci střídali stráž, uviděli, jak se jejich kolega proměnil v podivnou bytost, která jim nahnala takový strach, že po sobě začali střílet. Přežil jen jeden voják, který nakonec zanedlouho podlehl těžkým zraněním /ve vojenský nemocnici, kam byl po střelbě převezen/ a před smrtí vypovídal o svém šokujícím zážitku, že se jeden jejich kolega proměnil v tak děsivou bytost, že donutila ostatní po sobě střílet. Přestože během té noci úplně zešedivěl, nikdo mu tu historku nevěřil, takže se tato záhada nikdy nevyřešila.
2) DRUHÁ UDÁLOST
Druhá událost se stala již na trase naší výpravy. Vyprávěl ji muž, který též sloužil u vojenské posádky v Boru. Vzpomíná, že jedné noci byl vyhlášen mimořádný poplach. Do lesa se zřítil neznámý létající předmět. Celá lokalita byla uzavřena. Během jednoho roku do ní nikdo neměl přístup – včetně vojáků, i když zde před tím prováděli pravidelné zkušební střelby. Jako důkaz, že se tu vskutku událo něco mimořádného, zůstaly v Boru ohořelé stromy. Musely být vystaveny velmi vysoké teplotě, protože kůra byla místy spálená na uhel, třebaže nebyl okolní porost požárem zasažen.Tyto stromy byly po čase vykáceny a rozřezány na malé kusy, aby byly stopy po této události zahlazeny.Všichni svědci byli náležitě poučeni o mlčenlivosti k této události.
3) TŘETÍ UDÁLOST
Dalším tragickým místem v tomto lese je opět bývalý vojenský areál. Jednoho dne, asi před 5-ti lety, šel mladý pár na procházku se psem. Poblíž budov, kde sídlila armáda, jsou hluboké podzemní nádrže. Když k nim, přišli, uviděli v jedné z nich mrtvé tělo muže. Tato zpráva jakoby vyšuměla a teď už si na ni nikdo nevzpomene.
Tento pozemek s objektem je v SOUKROMÉM vlastnictví a doporučuji na něj NEVSTUPOVAT. Jděte pouze po vyznačené cestě.
4) ČTVRTÁ UDÁLOST
V roce 1993 procházely paní Naďa a paní Michala Borem. Opět v noci. Jakmile vstoupily do lesa, zmocnil se jich nepříjemný pocit, jako kdyby je někdo sledoval. Pak uslyšely kroky. Velmi vystrašené se na chvíli zastavily, aby zjistily, kdo je jim v patách. Nejdříve nikoho neviděly. Až po chvilce spatřily z lesa vycházet vysokou černou postavu v dlouhém plášti. Bytost plula asi 40 cm nad zemí. V polovině cesty se zastavila, několik minut stála na místě a pak zmizela…
Další podobná událost se stala roku 1994. Tentokrát to bylo za krásného, slunného letního odpoledne. Paní Marie a paní Romana si vyšly se svými dětmi a psem do Boru na borůvky. Den jako stvořený k procházce. Najednou uslyšely kroky a slabé pískání. Lesem se linula starodávně znějící, skličující melodie. Pes začal výt a zmateně pobíhal od jednoho k druhému a nakonec utekl do polí. V zápětí se v oplocence objevil vysoký muž v černém. Ženy na něj jenom civěly a stály jako přikované. Během několika vteřin se černá postava přemístila ze vzdálenosti, zhruba třiceti metrů mezi obě ženy a malou Michalku. Stál mezi nimi….široký černý klobouk stažený do čela, dlouhý černý kabát až ke kotníkům. Když se objevil, provázely ho zvláštní klimatické podmínky. V okruhu asi sta metrů se znatelně ochladilo, začal foukat prudký vítr a zešeřilo se – ačkoliv nebylo na obloze ani mráčku. Bylo 14 hodin odpoledne. Muž stál mezi nimi, jako by jim chtěl dát najevo, kdo je pánem tohoto lesa. Pak najednou zmizel všem z očí, jako by se propadl do země. Jediný, kdo jej nespatřil, byl Rosťa, syn paní Marie. V okamžiku zjevení, totiž honil vystrašeného pejska po poli. Ale dodnes si vzpomíná na smutnou melodii, kroky a podivnou změnu počasí.
Mnoho lidí má s Boru neblahý pocit. Pokud jsou nuceni lesem v noci absolvovat cestu, dostavují se nepříjemné pocity z pronásledování a zjevuje se jim černá vysoká postava… Jisté je, že v tomto lese je pánem někdo jiný než člověk a své teritorium si bedlivě hlídá. Pravděpodobně má s lidmi špatné zkušenosti a podle toho jedná. Přestože nahání černá bytost v těchto končinách lidem strach, nemyslím si, že chce někomu ublížit,ale i přesto nedoporučuji chodit k této postavě nebo k červeným očím.
V lese se mají vyskytovat duchové všeho druhu. Pochodem po lese se dostanete k Vlčí jámě a k Černému sloupu, kde je křižovatka tří lesních cest. V blízkosti stával tzv. Strom Oběšenců, který je velmi známý.
Dívka bloudící po lese v bílé kápi. Postava černého rytíře Jeden z nejhorších duchů lesa je duch v podobě vznášejících se rudých očích.
STROM OBĚŠENCŮ
V lese je strom Oběšenců, kde prý visí zbytky lan. Pokud jste v jeho blízkosti, tak vám tajemný hlas uvnitř vaší hlavy našeptává, aby jste ukončili svůj život, objevují se myšlenky na sebevraždu. Člověk má pocit naprosté beznaděje. Kdysi jeden člověk uřízl tu větev, na které se lidi věšeli a za podivných událostí mu ochrnula ruka. Bor prý přitahuje sebevrahy a psychicky narušené. Pokud jste v jeho blízkosti, tak vám tajemný hlas uvnitř vaší hlavy našeptává, že byste měli ukončit svůj život, objevují se myšlenky na sebevraždu, člověk má pocit naprosté beznaděje. Prý se zde oběsili milenci, jejichž lásce nebylo přáno. Po několika letech se na něm oběsila celá rodina. Po těchto tragédiích jeden člověk uřízl tu větev, na které se lidi věšeli a za podivných okolností mu ochrnula ruka. Po těchto hrůzách byl poražen, rozštípán a spálen v blízkém statku, aby nemohl škodit ostatním. O statku jsme se již zmiňovali. Skončila tak tedy jeho poražením i jeho "depresivní moc"? Řekl bych, že ne, protože se v něm čas od času najde mrtvola. Poslední mrtví, zde byli objeveni na podzim roku 2012. Šlo opět o sebevraždu manželského páru. Tohle místo prý odedávna lákalo psychicky labilní jedince, v průběhu několika let se tu oběsilo mnoho lidí.
DÍVKA V BÍLÉ KÁPI
Je tu statek, kde byla zaživa pohřbená dívka, která se nechtěla vdát za toho, koho ji určili. Když pak otevřeli její hrob nenašli nic. Když pak po letech otevřeli její hrob, nenašli nic, hrob byl prázdný, ale její otec ji pak viděl chodit po lese v kápi.
POSTAVA ČERNÉHO RYTÍŘE
Postava černého rytíře, který nepochází z této reality. Má široký černý klobouk stažený do čela a dlouhý kabát který končí nad zemí. Dokáže se rychle přemisťovat vzduchem.Zdá se že je to dobrý duch, který má za úkol střežit zlo,
sídlící v tomto lese. Existuje nemálo svědků, kteří se s ním setkali tváří v tvář. Zjevuje se údajně u křížku.
DUCH V PODOBĚ VZNÁŠEJÍCÍCH SE RUDÝCH OČÍ
V lese jsou dvě děsivé rudě zářící oči. Objevují se v dvoumetrové výšce a své oběti pronásledují. Hledala jsem něco co by mi o těch dvou červených očí řeklo víc. Jediná podobná bytost je Mothman - motýlí muž, pro kterého jsou typické právě zářící červené oči. Toto monstrum způsobilo řadu tragédií v americkém městě Point Pleasant.
Záhady na hradě Kašperk
Nádherný gotický hrad Kašperk, který se náchází v krásné krajině Šumavy, stojící na severozápadním výběžku hory Ždánova u Kašperských hor, nechal založit roku 1356 český král a římský císař Karel IV. Důvodem byla ochrana zemských hranic Českého království, obrana nedalekých zlatých dolů i takzvané Zlaté stezky - důležité obchodní cesty vedoucí do Bavorska.
Zřejmě o něco mladší - z doby, kdy byl Kašperk po roce 1600 opuštěn - je legenda o děsivé stařeně, přízraku jménem Swiza. Ta prý již po staletí obchází odlehlé šumavské hvozdy, ale nejraději má prý okolí zmíněného hradu. Její obličej je plný vrásek, na hlavě má jelení parohy a je oděna do vlčí kůže.
Podle některých tvrzení má jít o jakousi pohanskou čarodějnici. Jen pohádka? Asi ano, ale faktem je, že na přelomu našeho letopočtů se v okolí dnešního hradu skutečně nalézalo pohanské keltské osídlení. Ale příběh pokračuje: Pokud Swiza na opuštěných cestách potká osamělého člověka, může ho údajně proměnit v kámen. Jejímu řádění prý nejčastěji padli za oběť mladí a hezcí lidé, kteří navždy zmizeli v šumavských lesích. Další příběh o Kašperku vypráví, že se zde objevuje jiné nesympatické strašidlo - Šplhavec. Ten nejenže leze po stěně hradního nádvoří, ale své lidské oběti prý někdy trhá na kousky.
V některých částech hradu, ale především v Západní věži výjimečně slyšíte, že jde někdo po schodech, přestože zde nikdo kromě vás není.
Někteří turisté popisují tajemné jevy z lesů blízko hradu. Jde prý o jakési míhající se stíny tajemných postav, nebo výjimečně zvláštní ženský zpěv, ozývající se v noci mezi stromy. Podle podle mnoha vyprávění se zde možná stále jakoby opakuje cosi z dávných a nelítostných dob. Vždyť v hradních zdech a jejich okolí zřejmě došlo k mnoha dobrým i velmi zlým činům. Mohly zde tyto události zanechat jakousi stopu - opakující se zvuky, nebo obrazy již mrtvých lidí?
